Práce na dvou lonžích

Kolem lonžování je mnoho sporů, někteří cvičitelé ho striktně odmítají, jiní si trénink bez lonžovací otěže nedokáží představit. Pravda bude nejspíš v dobré střední cestě, tzn. lonžování aplikovat, ale být nejprve s touto prací teoreticky seznámen. Lonžování totiž neznamená uhánět koně na kruhu jako šílence, ale cíleně s ním pracovat. Pokud totiž lonžování provádíme špatně, více koni ublížíme než pomůžeme - zejména jeho svalstvu, páteři a přirozenému těžišti.

Některým koním chvíli trvá než si zvyknou na vnější lonžovací otěž, která je vedena kolem jeho zádě, v tom případě je dobré nejprve koně opracovávat na jedné lonži a postupně přejít k práci na prodloužených otěžích.

Práce na dvou lonžích umožňuje lepší kontrolu nad pohyby koně, zejména pokud se potýká s nedostatečným podsazováním vnitřní zadní nohy a má-li skolny vypadávat na kruhu plecí.

Lonžovací otěže je možné zapnout do kroužků lonžovacího obřišníku nebo do zajištěných třmenů, pokud je kůň nasedlán. Obřišník bohužel nevlastníme a zajištěné třmeny Inézku rozčilovaly, proto má v našem případě lonž.otěže zapnuty jen v kroužcích udidla.

Důležité je dbát na bezpečnost práce - lonže by se nikdy neměly válet po zemi, být spuštěny nízko u končetin koně nebo být naopak příliš napnuté a bránit mu v přirozeném pohybu. Cvičitel, dvě lonže a kůň by měli tvořit trojúhelník. Při práci na dvou lonžích lze také využívat i dalších pomůcek, nejčastější je chambon nebo gogue. Tyto pomocné řemeny se však nasazují koním, které mají potíže si na kruhu přirozeně uvolnit hřbet nebo u koní, jež jsou po základním výcviku a dále se cíleně trénují pro drezuru, u většiny koní však nejsou zapotřebí.

Na samotném začátku si všimněte držení těla - krk je ztuhlý a směřuje nahoru, hřbet je prohnutý směrem dovnitř k břichu a kůň při dodržování oblouku nedokáže rovnoměrně udržet hřbet a krční páteř v jedné rovoměrné ose, nejčastěji o takovém koni říkáme, že vypadává z kruhu nebo tzv vypadává vnitřní plecí

Postupně je kůň přirozeně donucen si sám krk uvolnit směrem dolů, vnější stranu totiž udržuje vnější lonž (na obrázku šedé barvy) a kůň tak nemá možnost vypadávat z oblouku např. tím, že by více posazoval do boku záď z kruhu ven, o důsledné dodržování vzdálenosti a ohnutí na kruhu se naopak stará lonž vnitřní (na obrázku zelené barvy)

Abychom koně neúměrně nezatížili jen na jednu stranu, je potřeba prostřídat všechny chody a do obou směrů. příjemným zpestřením, díky němuž kůň na kruhu "neusne na vavřínech" je práce na kavaletách rozestavěných podle požadovaného chodu a dle požadované náročnosti. Uvolněné tělo koně, cvičitel a lonž by měly svírat trojúhelník - čím je pravidelnější a více rovnoramenný, tím líp

Na konci tréninkového dopoledne se dvěma lonžemi Inéz ve všech chodech šlapala jako hodinky s krkem ohnutým dolů do oblouku, uvolněným hřbetem a s krásně podsazenými kyčelními klouby

Uvolnění přetrvává i ve chvíli, kdy koně přijmete na povel na kruhu k zastavení a čekání na místě. Nesmí se pást, ale soustředěně vyčkává na další váš pokyn. Přitom je nesmírně důležité dbát, aby délka lonže v žádném případě neomezovala koni pohyb a škrtila ho za šlachy, stejně tak ani při zastavení nenecháváme lonže položené na zemi