…Mosty u Jablunkova střeží vstup do Jablunkovského průsmyku krásných Beskyd. Naše obec je asi 10km dlouhá a žije v ní zhruba 4000 obyvatel. Vznikla asi před 600-700 lety na obchodní „měděné“ cestě, která spojovala Slezsko s Uhrami. Obec místní rozdělují na tři části – Dolní Mosty, Mosty střed a část Mosty Šance, kde je i naše místečko.

Šance – oficiálně tedy Mosty u Jablunkova–Šance jsou též nazývány jako Jablunkovské Šance. Jsme úplně v nejvýchodnější části obce a jsme také v nejvyšší nadmořské výšce – cca 660 m.n.m. Mezi nejhezčí místa patří  kaple sv. Petra a Pavla u památných lip, kde se ještě donedávna zvonilo ručně, dnes už ale za lano nikdo tahat nemusí a přesné údery zvonů obstará automatické zařízení. :-)

Asi nejrozsáhlejším historickým místem je pozůstatek valu opevnění, které zde bylo postaveno r. 1578 a chránilo průsmyk proti vpádům z Uher. Opevnění Šance bylo opraveno v roce 1602. Během třicetileté války v roce 1626 bylo obsazeno švédským vojskem pod vedením generála Mansfelda. A o dvanáct let později je pobořilo uherské vojsko. Těšínská kněžna Anna Lukrecie pak dala Šance přestavět na pravidelném půdorysu ve tvaru osmicípé hvězdy (ta se zachovala až dodnes a je nádherně vidět z letadla). V té době byly uprostřed pevnosti čtyři obytné budovy – velitelství a zbývající jako ubytovny pro asi stočlenné posádky. V dobách míru byla posádka odvelena a sloužili tu tzv. vybranci. Ti zde sloužívali do roku 1829, kdy byla jejich strážní činnost zrušena a význam Šancí tak začal po roce 1848 upadat.  Poslední příležitost dostaly při vzniku Rakousko-Uherska, kdy tady strážníci hlídali novou hranici a proclívali zboží. Po vybudování železnice se ale opevnění ocitlo mimo hlavní dopravní tepnu. Dnes obec usiluje společně se Sdružením obcí Těšínského Slezska a za podpory EU val opevnění znovu obnovit, vybudovat  několik historických budov (podle dochovaných snímků) a postavit zde rozhlednu.

Máte rádi pověsti? :-)

V jedné takové se říká, že v místech stával knížecí hrad, jehož majitel měl tři krásné, leč domýšlivé a zlé dcery. Předháněly se v marnivých nápadech, až si vymyslely, že budou tancovat ve střevících upečených z chlebového těsta. Nepomohlo ani rozmlouvání, že chléb je boží dar a nesluší se po něm šlapat. V den konání plesu seděla u brány chudá žena a žebrala o kousek jídla pro své děti. Namyšlené dívky jen hrdě otočily hlavu, když procházely kolem nešťastnice – a žebračka je za to proklela. Když pak byly princezny v plném kole, zablýsklo se a hrad i s panstvem se propadl do země…

***************************************

Dalším krásným místem je Vřesová stráň na ploše asi 7,81ha,  za přírodní chráněnou památku byla vyhlášena v roce 1990. Jen kousek cesty od ní je další přírodní památka (vyhlášená taktéž v roce 1990) na ploše 0,22ha pod názvem Motyčanka – jedná se o chráněnou lesní cestu s cennou vegetací a živočichy (především žáby, ještěrky, mloci, raci, vážky a motýli).

Pokud byste se chtěli vydat někam ještě výš a do hlubších lesů, čeká na vaše nohy spousta turistických cest tzv. Beskydské magistrály. Navštívit tak můžete chatu Skalku, která je nejvýchodnější v Moravskoslezských Beskydech. Původně dřevěná chata Klubu českých turistů byla od října 1994 v rozsáhlé rekonstrukci, ale v roce 1998 vypukl požár a chata lehla popelem. Místní lidé dokázali dát ale vždy hlavy dohromady a spolu s aktuální písní místní country-bluegrassové skupiny Blaf (pod stejným názvem Skałka) se rozběhla neuvěřitelná „mostorská“ dobrovolná sbírka, přispívalo se nejen penězi, ale i materiálem a vlastní ruku k dílu mohl přiložit kdokoliv. Pomáhali nejen místní lidé, ale i další obce – společně s lidmi žijícími kousek za hranicí – tedy Poláci i Slováci včetně všech dalších turistů. Dnes je chata opět v provozu, je však zděná a původní dojem obstarává už jen dřevěné obložení. Další chatou je Severka, která na horizontu Beskyd v noci svítí široko daleko, za ní pak stojí Velký Polom a Kamenná chata. Okolní krajina nabízí velké možnosti rekreačního ježdění.

Je toho spousta, snažily jsme se vám jen přiblížit kousíček části naší obce a vysvětlit, proč se nazýváme stáj Šance. K bratrům Slovákům  to máme coby kamenem dohodil, jen kousek leží nejvýchodnější obec ČR Hrčava a odsud je to jen pár kroků do Polska.  Kdybychom vám měly přiblížit celou obec, asi bychom musely založit další stránky – nám ale stačí ty „koňské“. :-)